Ferdinand Antonín Čenský šlechtic z Činova,

rytíř řádu Františka Josefa

narozen 29. 5. 1829 v Čechticích

zemřel 30. 1. 1887 v Praze

     Pocházel z rodiny obchodníka a obecního starosty. Studoval na gymnáziích na Starém Městě pražském a v Německém Brodě, v Praze studoval filozofii. Byl redaktorem studentského týdeníku Růže, psal do Večerního listu, Včely a Pražských novin. 

     Roku 1851 zemřel Augustin Smetana, Čenský o něm napsal životopisný článek, který vyvolal velkou nelibost úřadů. Večerní list byl zastaven a Čenský po osmiměsíční vyšetřovací vazbě odveden na vojnu k 11. pěšímu pluku.

     V roce 1859 bojoval u Cremony, Pavii, Melegnana i Solferina. V době míru vyučoval češtinu v italských a jihotyrolských posádkách. Nakonec roku 1869 získal místo učitele češtiny v Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.

    Soukromě také vyučoval syny arcivévody Karla Ludvíka – Františka Ferdinanda D’ Este a Otu. Zpracoval pro ně čítanku, v níž je nenásilnou formou seznamoval s českou kulturou a národními tradicemi.

     Jako učitel na vojenské akademii psal a překládal učebnice a příručky. Pro potřeby vojska vydal českou mluvnici, čítanku, slovník a řád vojenské služby. Byl redaktorem těšínské Vojenské populární bibliotéky.

     Roku 1886 odešel do důchodu a usadil se v Praze. Po smrti byl oceněn rytířským řádem Františka Josefa